Hlas lidu... lepší než politologové

Hlas lidu... lepší než politologové
 
Je mi něco málo pod 40 let, mám SŠ, jsem spolumajitel malé firmy, domluvím se několika jazyky. Jsem ještě z té staré generace, která zažila Jiskru a Pionýra, lampiónové průvody, „soušky“ učitelky a soutěže typu „Co víte o zemi, kde zítra znamená včera“ (nebo jak se to správně jmenovalo). Se svými vrstevníky se často shodnu, že dětství bylo „za komančů“ pro člověka do cca 15 let mnohem klidnější a idyličtější než dnes. Faktem je, pokud bylo člověku víc, už tvrdě pociťoval přízeň či nepřízeň režimu. Ale každopádně naše dětství v základní škole, tehdy měli učitelé skutečný respekt, na poznámku v žákajdě rodiče doma reagovali dalšími sankcemi, okřídlená byla i slova: „Dostals od paní učitelky pohlavek? No to já ti ještě přidám“. Dnes „demogracií“ zhlouplí rodiče fyzicky napadají pedagogy za křivý pohled na jejich zcela zvlčilou a nevycválanou ratolest. Měli jsme zájmové kroužky, Pionýra, kde bylo trochu ideologie, partyzánů a Sovětského svazu, ale HLAVNĚ se v nich vychovávali malí rybáři, požárníci, modeláři, atd. atd.... Neměli jsme kompa, net, čet, herní konzole, founy, paření gamesek. Když se někdo ve dvanácti ožral jako dobytek, byl z toho pořádný místní maloměstský skandál, vůbec nemluvě o kroucení jointů za školní budovou.  Moji vrstevníci, kteří měli tu smůlu a učili nebo učí na základních školách, často říkají, že pochopili naříkání „starých“ učitelek na poměry a rostoucí zkaženost dětí zažívají na vlastní kůži. Již po 3 odučených letech si prý začnete uvědomovat, jak moc roste úpadek chování, norem a jakékoli výchovy dětí, které jsou vlastně jen odrazem svých vlastních rodin.  Je pár výjimek, kde práce s dětmi je skutečně hezkou věcí, ale většina lidí ze školství prchá, jak jen to jde, zůstávají tam dámy, které už to chtějí „v klidu doklepat do důchodu“ (pokud je dětičky nepřivedou do blázince či nemocnice přímo ze třídy). Velmi populární mezi mladými pedagogy je vtip „Jaký rozdíl je mezi pedagogem a pedofilem? Pedofil má ty parchanty doopravdy rád.“ 

Hodně se dnes diskutuje o dojmech občanů ČR z kontaktu se zahraničím. O tomto tématu bych také rád něco napsal-hlavně v souvislosti s bývalým "východním Německem",kam dnes již velmi často jezdíme nakupovat raději než do supermarketů, které mám 2 km od svého bydliště. U Drážďan je prostě levněji ! 
Názory lidí se často shodují na následujících rysech dění u nás: Těžce západoevropské přemrštěné ceny za těžce východoevropskou úroveň zboží,služeb a "ksichtů". V souvislosti s tím se mi vybavuje častá floskule "Je nutno přiblížit se cenové úrovni Západu". Tu jsme dohnali a v mnohém již i předehnali. A kdy se se Západem srovnají i naše platy, čeští páni ekonomové ? 

Krátké vyjídření k posledním krajským volbám, porážce ODS a vítězství ČSSD. ODS podle řady novinových i televizních projevů svých představitelů zcela ztratila kontakt s realitou. Na komunální, krajské i parlamentní úrovni je ODS (bohužel často podle skutečnosti) vnímána jako holport zlodějů, šmelinářů, neschopných blbů kryjících všehoschopné chmatáky, neuvěřitelně arogantních, majetku – a  mocichtivých lidí.  Páni z ODS, český volič není a priori levicový, jak jsem někde četl. Český volič tentokrát volil velmi zřetelně PROTI vám, z řady (i výše uvedených) důvodů. I proto, že vy nemáte s pravicí demokratického typu společného prakticky nic, počínaje tím dědem vševědem z Hradu, který se s vámi náhodou zrovna rozešel.  Mimo jiné i vy jste důvodem toho, proč jsem v letošních volbách volil jednu regionální rychlokvašenou stranu, a ač se mi komunismus jako takový hnusí, na kandidátce té strany jsem preferenčně hlasoval pro pána, který je znám jako starý komunista, ale zároveň i dlouholetý a vcelku oblíbený starosta jedné malé obce a člověk s relativně rozumnými konzistentními názory.   

Ne, že by naše druhá největší strana, ČSSD, byla o něco lepší. Tato strana zřejmě navíc ovládá magii, neboť jinak si nelze vysvětlit třeba studia, diplomku, premiérování a náhlé zbohatnutí „Stáníka Grossů“. Mimochodem je veřejným tajemstvím, že na zahlazení a ututlání Grossovy aféry byla svolána schůzka právníků všech parlamentních stran,kteří měli za úkol zajistit,aby se na Grosse nic neprovalilo,protože tak jako on se chová celá-nebo určitě většina současné politické garnitury a odhalení šmelin jednoho,by mohlo ohrozit všechny ! Stejně jako ve věci zvyšování poslaneckých platů a požitků- i v tomto případě se politici zázračně uměli spojit a domluvit !

 

Jistý přispěvatel do Britských listů se zaobíral tématem nezájmu a nechuti mladých lidí v ČR, co se politiky týká. Vy se někdo probůh divíte? Česká politická scéna je víceméně klanová záležitost, kde rozhodují konexe, příbuzenské vztahy, „kamarádšofty“, peníze. Politické myšlenky a programy jsou jen celkem ošuntělou fasádou, aby se neřeklo. 

Z hlediska korupce mám pocit, že dost věcí, které si veřejní činitelé dovolí u nás, by si nedovolili ani v jižní Americe. Mladý člověk, který chce vstoupit do politiky, v první řadě čelí zástupu blbů a korytářů seřazených do fronty na úrovni základní organizace strany.  Pokud je s někým správně kámoš, zaujme jiného blba či má štěstí, dostane se do zastupitelstev a komisí na komunální úrovni. Sem tam se pak z komunální sféry vybírá mladá, neokoukaná tvář do „velké“ pražské politiky takříkajíc do počtu, tam si už lze přijít na příjemné finance bez práce.  Člověk se ale tak jako tak stane součástí této nechutné maškarády, která je současně naší politickou scénou. Na nějaké revoluční myšlenky a změny je třeba zapomenout už v začátku, protože naše strany „si demokracii rozvracet nedají“. Nepohodlní jsou odvoláni a posléze odsunuti na zcela zadní nevolitelná místa kanditátek, pokud s politikou neseknou sami, takže už problémy nedělají.Na to se vám každý normální člověk „víte co...“. Tady prostě není viditelná šance ke změně. 

A něco jen zcela heslovitě:

 
Společnost a život - drtivý vliv konzumu, spotřeby, PENĚZ. Ty se staly centrálním středobodem lidské existence a veškerá práva a svobody jsou s nimi přímo či nepřímo spjata. 

Zcela zhoubný dopad na společnost má neustálé „humanistické“ omílání důležitosti lidských práv. Řada lidí tudíž současnost (celkem správně) chápe jako stav, kdy si každý může dělat, co chce. Velmi výrazně postrádám zmínky o lidských povinnostech.

Masová média, kultura - vytváření izolovaného českého rybníčku, v němž se míchají bulvární i závažné informace do koktejlu, který je nikoli nepodobný večeři, která se předčasně podívala ze strávníka opět na světlo boží.

 Nechutné a trapné kauzy, absolutní absence úcty k druhým předváděné médii, mezi lidmi pak ztráta zábran a úpadek mezilidských vztahů. Komunální politika - Do vlastních kapes se kuchají a porcují všemožné veřejné záležitosti, nemovitosti, služby (v Ústí nad Labem např. i školní jídelny, časem možná i silně zanedbaná, zastaralá a neatraktivní MHD), korupce kam oko dohlédne, veřejné zakázky jsou vše jiné než veřejné.

Sociální oblast - záměrně (?) nefunkční sociální systém, který potřebným nic nedá, ale nepřizpůsobivé parazity přímo vybízí ke zneužívání. Sociální pnutí se zvyšuje, zde na severu Čech se pár set tisíc lidí cítí ohrožených neustále rostoucí skupinou agresivních nepřizpůsobivých spoluobčanů, hrozí velké nepokoje a velký vzestup hnutí "silné ruky". Zde současný státní režim zcela selhal. 

Vzdělávací systém - rozklížený v základech neúctou k pedagogům, jejich mizernou kvalitou, obecně klesající hodnotou vzdělání.

 
Zdravotnictví - zjevná snaha přiblížit se našemu velkému vzoru USA, kde zdravotnictví žere nejvíc peněz na světě, ale 20-30% obyvatelstva si doktora nemůže dovolit, protože nemají na pojištění.

Průmysl - unifikace s převážným zaměřením na automotive, rozhodující roli hrají nadnárodní pobočky montoven všemožných nesmyslů pro regály supermarketů či levné masové výrobky. Zánik tradičních odvětví i se světovou proslulostí, v nichž byli čeští výrobci špičkou. Brownfields leží ladem, zatímco greenfields devastují českou krajinu.

Doprava - polostátní drážní moloch s mimózním vedením, kde se částečně krade a částečně dřímá v dobách let sedmdesátých, kvalita služeb podle toho vypadá.Podivné privatizace výdělečných či ekonomicky zajímavých částí a nemovitostí železnice. Stávající silniční síť je zanedbaná, opačným extrémem je stavba neuvěřitelně předražených dálnic se zjevným cílem utopit co nejvíc peněz v
jejich stavbě a údržbě. 


 

Justice - platí právo peněz a ostrých loktů, to jest když máš prachy, najmi si Sokola a spol., když je nemáš, půjdeš bručet za nesmysl a nedomůžeš se ničeho. Možná i proto ČR pravidelně prohrává u mezinárodních soudů a arbitrážních komisí. Pachatel má mnohem více práv než oběť trestného činu. Běžní policisté jsou deklasováni na úroveň uniformovaných sekretářek, nucených vyplňovat bedny  lejster a dodržovat někdy i protikladné předpisy vytvořené někým, kdo při tom tvoření nemohl být při smyslech. Zákony jsou zcela nepřehledné, málokdo je dodržuje. 

"Demokratický" systém - vláda a parlament jsou složeny z lidí zcela neschopných nebo naopak všeho schopných, zcela odtržených od reality, zaujatých hlavně vlastním blahem, lidí zcela bezpáteřních a bohatě sponzorovaných myšlenkově i hmotně mentory a vlivnými skupinami, jednajících často v přímém rozporu se zájmy státu. Několik výjimek potvrzujících pravidlo s tím nic nenadělá.

Někdo může namítnout, že mé pohledy jsou přehnaně negativistické, rýpavé, kritické, škarohlídské. Ale může mi někdo má tvrzení vyvrátit? Odehrálo se tu za posledních 19 let něco, na co můžeme být skutečně hrdí? Něco, co je dlouhodobě pozitivní? Mám pocit, že žádné výmluvy na období transformace nepomůžou, od konce komunismu již dospěla jedna generace. Pokud někdo víte o něčem, co mé negativistické a „špínu na Česko házející“ řádky popře, dejte mi vědět.